Pláž v Brisbane a jak chutná klokaní maso
S Johnym jsme si udělali odpolední výlet do centra města, podívali se na pláž a večer jsem ochutnal klokaní maso. Hezký pátek.
Na páteční odpoledne jsme s Johnym naplánovali výlet do města na lodičce. Krom pravidelné hromadné dopravy v podobě CityCat lodiček, které jsou rychlé a platí se za ně, jezdí po řece okolo centra pro turisty ještě City Hopper. Poznáte ho tak, že je to červená lodička a může se na ní sedět i na střeše. Jezdí pomalu, ale zase zadarmo a pro turisty ideální
Vysedli jsme na South Bank a šli se podívat na místní umělou písečnou pláž. Pravý břeh řeky u South Banku je na skále, která je vysoká tak 15-20m, dá se na ní i horolezit. Poté to pokračuje takovými jakože zahradami s několika hospůdkami a také slibovanou pláží. Čistá voda je rozdělena na mělčinu pro caparty a plavčinu pro dospělé. Venku je tak na dlouhej rukáv a kalhoty, ale místní drobotině očividně zima není a plaší ptáky sedící na kamenech u vody. Nesmíte do vody skákat, topit se a kouká na vás plavčík
Centrum Brisbane
Pokračujeme po pěšky po mostě do centra, kde je hafo lidí, pokračujeme do pěší zóny. V informačním středisku pro turisty jsem se snažil ulovit nějakou mapu Brisbane, protože používat Google Maps na mobilu (i když to je offline) není zrovna praktické. Mají jen mapu centra zadarmiko, ale paní nenabídla ani žádnou větší na doláče, tak se jdeme pokochat několika historickými kostely a budovami z počátku 20. století, které sousedí s moderními mrakodrapy z posledních 10 let. Doprava je tu rušná, jednou z tepen je Ann street, což je tak čtyřproudová jednosměrka.
Protože se po páté stmívá, míříme zpátky na nábřeží a na City Hopper. Několik foteček pro kamarády u mrakodrapů, pár foteček s oranžovou oblohou a už se platíme pod fialově svítícím mostem. V šest už je tma jak v ranci, loučíme se a vydáváme se domů. Oni ti vlastně ani moc nevedou pouliční osvětlení a když už, tak to svítí na auta a na chodníku vedle nevidíte na to šlapete, či kdo jde proti vám. Ale já se nebojím, ono tu asi stejně pěšky chodí jen turisti
Klokaní maso a jak chutná koala
Abych se dostal k tomu klokanímu masu. Spolubydlící si dělali klokaní maso, který koupíte normálně s supermarketu za cenu mezi 10 a 15 dolary za kilo (levnější než kráva). Navíc to nemá skoro žádnej tuk, nemůžete se prý z toho ani nakazit nějakým parazitem, neprodukuje to tolik metanu jako kráva (šetrné k životnímu prostředí), v Austrálii je to přemnožený, tak to stejně musej střílet, tak proč si to nedat k večeři. Je to fakt dobrý, jen se to prý nesmí dělat moc dlouho, jinak je to tuhý. Kdyby mi neřekli, že to je klokan, tak bych to viděl na nějaké jemné a ochucené hovězí. V nedaleké restauraci, pokud máte peníze, se prý dá jíst snad všechno, co tu běhá – krokodýl, had, kiwi, vačnatce a tak. Koalu tu nejí ani domorodci, tak to prý asi moc dobrý nebude. Krokodýlí maso údajně chutná jako něco mezi rybou a kuřetem – struktura kuřecího a chuť rybího.
Celkem 505 slov.