Je tomu už víc jak měsíc, co jsem přiletěl na druhou stranu světa. Občas zmíním nějakou tu kuriozitu, ale teď bych se rád zaměřil na to, co tu fakt naopak.
Australani jsou prostě jiný národ na jiné části světa. Takže krom toho, že tu voda při vypouštění kohoutku dělá vír na druhou stranu, najde si tu i řada rozdílů v praxi. To, že se tu jezdí vlevo, asi každý ví, ale když tu jste, tak si zvykáte jen pomalu, obzvláště třeba když jdete po chodníku. Semafory tu jsou na každým roku a nemaj večerní provoz, takže kdo si chce počkat na zelenýho panáčka v 1 ráno, tak si počká skoro jak ve dne. Krom toho semafory vydávaj takový divný zvuky, asi se opičej po místních opeřencích. Aby toho v dopravě nebylo málo, tak vás dokáže vytočit, když čekáte na autobus, a ten má na sobě místo čísla linky a konečné stanice jen nápis „sorry, bus ful...“ (Omlouváme se, autobus je plný). Někdo by řekl fajn vynález, ale jen do té doby, co před vámi projede lehce naplněný autobus. Někdy bych jim přál vidět, jak to vypadá v Praze Ostatně chcete-li využívat MHD, tak potřebujete internet a nejlíp i GPS.
[pokračování ..., celkem 850 slow.]Do školy jedeme po Brisbane na kole, kde během několika hodin vyřizuji potřebné formality. A jak tedy funguje městská hromadná doprava v Brisbane?
Z letiště jsem se dostal k Lukášovi, který zde celý semestr byl a poskytl cenné rady do začátku. Prvně se jelo do na kole do školy – University of Queensland, abych si zařídil studentskou kartu, která je potřeba pro slevu na GoCard, která je na městskou dopravu a také australskou SIMku a bankovní účet. To vše a mnohem více se dá pořídit přímo v rámci kampusu univerzity, protože je to celé takové malé městečko vlastně. Navíc většina věci je velmi rychlá, takže to bylo za odpoledne hotový a měl jsem tak základ pro pohyb po Brisbane a hledání ubytování. Počasí bylo naprosto luxusní, prostě české léto, takže byla i dobrá nálada pro zařizování. Kampus školy je obrovskej, vůbec se tu nevyznám, ale tak na orientaci budu mít času dost
[pokračování ..., celkem 623 slow.]